close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Norsko dějiny 4. část

20. května 2009 v 12:02 | fran,norg |  Norsko
Norsko pod dánskou nadvládou
V roce 1349 zasáhla celé Norsko epidemie moru, jíž podlehly dvě třetiny obyvatel země. Země oslabena nadvládou německých hanzovních měst a morem si nedokázala udržet samostatnost a v roce 1397 se stala společně se Švédskem a Dánskem členem tzv. Kalmarské unie pod nadvládou dánské královny Margarety. Švédsko z unie vystoupilo v roce 1439, zatímco Norsko bylo její součástí až do roku 1814. Po Margaretině smrti roku 1412 se veškerá politická moc soustředila do Dánska a Norsko se stalo druhořadou zemí v unii. Norsko bylo také vyčerpáváno mnoha daněmi směřujícími do královské pokladny v Kodani. V roce 1469 byly Shetlandy a Orkneje prodány Skotsku. Starý norský jazyk byl vytlačován oficiálně uznávanou dánštinou. Jediná instituce v Norsku, která si udržela alespoň část své původní moci, byla norská církev. V roce 1536 skončila v Dánsku občanská válka, která vypukla po smrti krále Frederika I. a vyústila ve vítězství protestantského panovníka Kristiána III. Po neúspěšném protidánském povstání vedeném
arcibiskupem Olavem Engelbrektssonem v roce 1536 ztratilo Norsko postavení království (byť čistě formální) a nový dánský král nařídil v Norsku zavedení luteránského vyznání. To znamenalo ztrátu poslední norské nezávislé instituce - katolické církve. Ačkoliv se luteránství šířilo jen pomalu, postupně ovládlo venkov a stalo se důležitým nástrojem dánské královské moci. Ta byla dále upevňována dosazováním dánských biskupů a provinčních guvernérů. Norsko se stalo hlavně zdrojem surovin: ryby, dřevo, železná ruda a výtěžky z prodeje plynuly do královské pokladnice. Hlavním předmětem norského vývozu se stalo dřevo vzhledem k rostoucí poptávce v západní Evropě. Nejvýznamnějšími obchodními partnery se stali hlavně Holanďané a Britové. Ke konci 17. století mělo Norsko již vybudovanou vlastní námořní flotilu. Rozvoj obchodu a námořního rybolovu pro vývoz ryb a rybího tuku vedl ke vzniku četných přístavních měst při ústí řek a v některých fjordech, zejména na jihu země. Období renesance přišlo do Norska až s nástupem krále Kristiána IV. (1588-1648). Mezi všemi ostatními dánskými králi této historické epochy byl jediným, kdo alespoň částečně sympatizoval s Norskem, kam často jezdil na návštěvy, snažil se vylepšovat správu a zakládal nová města - např. Kongsberg, Kristiansand, Kristiania (dnešní Oslo). Norská ekonomika začala prosperovat, populace se rozrůstala, vzkvétal obchod, Hanza ztrácela svůj vliv. Ale norská kultura a národní uvědomění zůstávaly dále potlačeny - nejvýznamnější kupci hovořili dánsky, napodobovali dánské zvyky a četli dánskou literaturu. Norsko také stále zůstávalo předmětem sporů mezi Dánskem a Švédskem, což vedlo k dlouhé řadě střetů, postihujících především východ země. V roce 1660 byla zrušena konstituční monarchie a dánský král Frederik III. se stal absolutistickým vládcem. Režim absolutní monarchie se brzy odrazil v každém aspektu života v Norsku. Povinnosti a pravomoci úředníků byly striktně vymezeny, dodržování náboženských zvyků pečlivě kontrolováno, a to až do takových podrobností, jako bylo odívání nebo strava konzumovaná o svatbách či pohřbech. Ve své většině byl tento systém nakloněn hlavně kupcům ve všech menších i větších městech, kterým byla přidělena výjimečná práva na prodej v konkrétní oblasti a obchodní soutěž mezi městy byla zakázána. Tyto místní monopoly byly velmi nevýhodné pro rolníky a rybáře, kteří museli nakupovat vybavení za ceny určené kupci, a dokonce prodávat ryby za cenu taktéž stanovenou místními obchodníky. Kulturní program, založený na pouhé imitaci umění a literatury z ostatních evropských zemí, v Norsku stanovovali dánsko-norští správci dosazovaní králem. Objevily se však i první mlhavé náznaky národního uvědomění, když byla založena Norská společnost v Kodani. Norové také v tomto období ztráceli vliv v Grónsku, když se zde Dánům postupně podařilo vybudovat si monopol na obchod s touto bývalou norskou kolonií. Na území Finnmarky usilovali misionáři o přijetí křesťanství zdejšími obyvateli - Sámy, což bylo spojeno se snahou o potlačení jejich vlastní kultury, náboženství a identity. V této činnosti byl úspěšný luteránský duchovní Thomas von Westen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama